Lubomír Císař

* 14.8.1973
Znamení: Lev
Profil hráče

Ve druhém díle naší nové rubriky Vám představíme Lubomíra Císaře. Tento hráč, krátce jen Luboš, je kovaným Sokolíkem po celou svou stolně tenisovou kariéru. Od doby, co se poprvé přihlásil do tehdejší Zbrojovky Brno, zůstal věrný i jejímu nástupci Sokolu Brno I. Nyní se bohužel nachází ve stavu zraněných, ale to nic nemění na tom, že si naši pozornost jistě zaslouží.

Jeho vstup na pingpongovou scénu se datuje k roku 1984. Ano, tak dlouho nám již Nature přináší sportovní radost. A že skutečně bylo o co stát! Vemte v potaz, že tento čipera dokázal několikrát sám rozhodnout utkání a dovést tak svůj tým k vítězství. Památný je jeho duel na domácích stolech se silným družstvem Slatiny v boji o postup do krajského přeboru ze sezóny 1993/94. Tento šikovný levoruček vynikal i ve čtyřhrách, které s oblibou hrával. Co jsme se spolu nahráli, že Luboši? Lze s jistotou tvrdit, že díky Naturkovi u tohoto krásného sportu zůstala i ta malá část bývalých Zbrojováků, která hraje dodnes. Doufejme, že se ze sportovního důchodu opět vrátí mezi staré kamarády za zelené či modré stoly.

Momentálně se Nature rozehrává ve futsalovém týmu Psychotip, kde několik roků patří mezi klíčové hráče. Což lze doložit i funkcí kapitána, kterou zastával a nic na tom nemění fakt, že v družstvu tato funkce více než rotuje. Že není Naturkovi žádný sport cizí, dokazuje i fakt, že výborně hraje tenis a jezdí na bicyklu. Pokaždé překvapí své známé tím, že i když má tréninkové manko, vezme svůj velocipéd a dojede až na další stránku mapky kapesního atlasu. Jeho cesty do Českých Budějovic za panem Chladem a do Jeseníků za Pečivákem s horskou etapou na Štíty jsou zaznamenány i knižně. Letos se chystal dokonce na zahraniční cestu do Gabčíkova, ale při tréninku mu v tom zabránil nečekaný střet s kolejí.

Po pracovní době, pokud nemá zrovna hovorové hodiny, si rád zahraje své oblíbené karetní hry Varga level, Ty krávo!, to jsme se nasmáli, taroky, kočka, kirikára. Nově se poměřuje se svou karetní partou i v šejdířích. To vše se děje v jeho oblíbené hospůdce u Borečka.

Ještě je třeba zmínit jeho nesmírně pozitivní vztah k lužním lesům, zejména k bažinkám a masařkám.

Nelze si než přát, aby Lubošovi životní vitalita i nadále vydržela a co nejdříve nám znovu předvedl své kvality.

(Ondra, 2007)