Muži A

V odvetnému kole dvojic bylo naším soupeřem Znojmo - klub, z kterého k nám před sezónou přišel Bárty. Byli jsme tedy velmi napjatí, jak Bártyho přijmou znojemští fanoušci. Zatleskají mu při slavnostním nástupu a vyjádří mu tak dík za odvedené služby, nebo na něj budou neslušně pokřikovat a při každém jeho doteku s míčkem budou bučet?

Po sobotním debaklu na Morendě jsme chtěli v neděli zjistit, jestli sedíme mimo mísu polovinou prdele, nebo prdelí celou. Tomu jsme podřídili večer a nepodcenili jsme večerní brífink před utkáním, rozbor taktických variant a podobně. Prostě Plznička proběhla a do Tišnova jsme razili vlakem, aby se večer nemusel nikdo žinýrovat.

Komentář k vlastnímu utkání nebude dlouhý, protože dlouhý nebyl ani náš zápas s Morendou.

Po sobotní prohře jsme potřebovali v neděli nutně zvítězit. Tomu jsme podřídili večer a na naše poměry jsme šli docela brzy spát.

O víkendu jsme chtěli zabojovat o šanci splnit si sen a zahrát si play-off. Zároveň jsme ale věděli, že případný neúspěch nás posune zpátky do boje o záchranu. V sobotu jsme přivítali papírově těžšího soupeře - hráče Litomyšli.

Neděle začala vesele, na 3. pokus jsem vzbudil Laiciho, který po té co se posadil na posteli u mne vyvolal bouřlivý záchvat smíchu. Optal se mne, čemu že se jako směju a já mu musel sdělit, že vypadá jako Calimero (pro nepamětníky, postavička kuřátka se zbytkem skořápky na hlavě). Jeho odpověď nepatří na tyto stránky...

Papírově jsme si jeli pro 3 body na půdu posledního Kostelce. Papírové předpoklady jsou ale papírové předpoklady, že?

V neděli nás čekala Strážnice, tým, který měl po první polovině soutěže stejný počet bodů jako my. Ve Strážnici zápas skončil smírně, dal se tedy očekávat vyrovnaný souboj.

Hned na úvod druhé půlky nás čekaly dva veledůležité zápasy s Vracovem a se Strážnicí. Vracov navíc přijel s novou posilou, bývalým slovenským extraligovým hráčem Peterem Maňákem.

V neděli nás čekal zápas v Jičíně. Bohužel o vítězství Jičína rozhodl již v sobotu jeho nejslavnější rodák - Rumcajs.