Muži B

Pravděpodobně už nemá smysl, pouštět ohranou desku se starou písničkou, o našem skládání víkendových sestav. Bylo by to pořád stejné. Do Prusů, místa kde jsem 2 roky hrál, jsme na prosbu Pavla Hanáka jeli kvůli vytíženosti místního sportovně-kulturního stánku již na 3 hodinu odpolední.

V neděli na Áčko i Béčko čekal prestižní zápas prvního s druhým v Divizi i v KS1 (stejně jako v první půlce sezony). Áčko mělo po sobotě jistotu 1. místa v soutěži, Béčko jistotu postupu, pro definitivu 1. místa potřebovalo v neděli neprohrát, anebo prohrát nejhůře 8:10. Proto se také trochu licitovalo, ale nakonec se dohodlo, že sestavy budou stejné, jako v sobotu. Za Áčko Jarda, Martin, Eda a Víťa, za Béčko Milda, Laici, Luboš a já.

21-0-0. Što éto takoje?  Bilance Béčka před posledním, 22-tým utkáním sezony. Přes solidní sobotní posezení, jsme chtěli dokončit sezonu panensky čistí = bez ztráty bodu. Zbývala poslední překážka, houževnatý mančaft Oltecu, který však přijel pouze ve třech (Pelikán, Galanda)  s náhradníkem Romanem Šmídkem. O to bolestnější (jak už to tak bývá) a překvapivější (jak už to tak také někdy bývá), byla deflorace naší bilance.